Včelařská konference

Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října, kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.

Nerozumiete, lebo zle čítate text, ktorý som napísal, predsa "Cpanie" má svoj význam, pretože ak by som neodstránil v zárodku prebytok voľných Vd, za mesiac by ich bo v priemere o 1000-2000 viac, no ja ho mám 10-15 násobne menej ak ste si to nevšimol. Tak to robím už i len preto, veď lezúce akaridy po včelách nemôže byť nič príjemné.

Pracovat proti varroáze v podletí je samozřejmost, ale pouze si nejsem jistý, jestli je nejvhodnější amitraz, když by měl být rezervován pro léčení v době bez zavřeného plodu (resp. s jeho minimální plochou). Přeléčit fumigací třeba červencový smetenec, proti tomu nelze nic namítat, ale aplikovat ho na včelstva s velkými plochami plodu (když víme, že pod víčka se fumigant nedostane) mi nepřipadá rozumné a prozíravé. Omezovat počet kleštíka přeci lze i KM nebo Gabonem, léčivy oficiálně určenými pro toto období.

Léčiva oficiálně určená pro ČR, v jiných krajích, a nemyslím jen Slovensko, může být situace jiná. Ostatně jsou včelaři, i u nás ,co provedou ošetření fumigací, říkají tomu pro odlehčení od roztočů, hned po skončení snůšky. Protože použít fumigaci je jednodušší než KM. Ale riziko na rezistenci roztoče proti amitrazu zde je. Ono se všemi přípravky by se mělo jako s šafránem, ale tak aby měla látka co největší účinek na roztoče. Já dokud neprojdou včely mrazem, tak vyvíječ nevytahuji. Ta plodová přestávka v zimě je obrovská výhoda narozdíl od jižních států, kde včely plodují celý rok.

Tak ano, všude se to jmenuje jinak, ale KM je myslím všude dostupná a acrinathrin v nějaké formě kontaktního nosiče asi taky. A skutečně si myslím, že amitraz v podletí je vhodný tak pro odlehčení od roztočů v čerstvě vytvořeném smetenci (není přítomný plod), ale v kmenových včelstvech lépe poslouží ta KM a amitraz uschovat na podzim. V tomto nevýzkumničím a snažím se držet oficiálního postupu, aby nám účinnost léčiv vydržela co nejdéle, ale abych taky používal širší spektrum účinných látek.

Martine je v tom Jeden problém?
Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky. Zimní včely které byli poškozeny během svého vývoje v srpnu a září již nic nevyléčí a nejspíše nedožijí právě toho jara. Říjnové až prosincové léčení má zajistit včelám dobrý start až na jaře.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 03.10.2012 23:13:11
> ----------------------------------------
> Proč ale do včel cpát amitraz tak velice brzo (srpen?). Co v tom spatřujete
> za výhodu oproti začátku ošetřování fumigací zhruba v té polovině října,
> kdy je ve včelstvu již velice málo plodu? Proč nepoužít v podletí vhodnější
> dostupné léčivo? Tomu Antone nerozumím.
>
>
>

Pepan: "Srpnové léčení má za úkol zajistit zdravé a nepoškozené včely které musí přežít celkem 9 měsíců a vychovat na jaře novou generaci včel která se zúčastní snůšky."
_____________________

Nejde o to, jestli v podletí léčit nebo ne, ale spíše kdy a čím. Když mi veterinární odborníci doporučují začít léčit varidolem až v říjnu, tak to respektuji a nepokusničím. Ochránit zimní generaci líhnoucí se v podletí - to je jasné. Ovšem za dvacet let včelaření jsem nikdy neměl potřebu ošetřovat varidolem již v srpnu. Připouštím, že by tento krok mohl nastat v nějaké situaci kritického přemnožení roztoče, ale chápat to jako běžnou každoroční praxi mi nepřipadá prozíravé.

Tono, ale léčí taky jen třikrát. V tom není rozdíl. Rozdíl je jen v době. On začíná v srpnu a končí v listopadu. Dol v říjnu a konec v prosinci. A jest-li v listopadu nemá plod, tak v čem je problém. Já to v loni také zkoušel na polovičce včelstev. Dopadlo to stejně. Nebyl ale žádný mimořádný spad Vd. A kdyby v srpnu byl, bylo by potřeba jedno léčení navíc, třeba kys. mravenčí. U Tonovi metody by to nutné nebylo.

Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(

s pozdravem
OV

Ten aceton je tam jen kvůli teplotám. při používání vody zamrzají při teplotách pod 5°C trysky ve vyvíječi Místo acetonu lze použíti teplou vodu. s acetonem to lze dělat až do -5°C. nejlepší je po druhé fumigaci kontrola spadu a pak teprve rozhodnou jestli vůbec to třetí ošetření je nutné. mezi jednotlivými ošetřeními by měla uběhnout doba 10. - 14. dní. Ne však delší a ne dříve jak 10. 10.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ondrej Vacha <vacha/=/vju.cz>
> Předmět: Re: Fumig?cia
> Datum: 04.10.2012 18:10:16
> ----------------------------------------
> Ja prave dumam, zda nemit 2x aerosol acetonem, kdyz je to tak ucinne. A
> kdyz ano, tak jestli zustat u 3 leceni anebo mit 4 - dve vodou, rekneme
> 15.10,15.11. a dve acetonem 1.12. 10.12.
> Ale chystam se na to poprve, tak mam mozna velke oci ;(
>
> s pozdravem
> OV
>
>
>

Já spíš dumám, že místo tří ošetření by mohly stačit dvě. Ve vhodnou dobu, s jistotou bez plodu, a s platnou aplikací dvě stačí určitě. Jaký význam mají čtyři ošetření?

Tak,tak.Presne,jak pise Pepan.Kontrola spadu po 2.osetreni a pak se rozhodnout jestli delat treti.Naprosto nejsem fanousek aerosolu,po druhe fumigaci uz tezko hledam roztoce,sem tam nejaky.Podotknu,ze zatim funguje gabon,letos je po druhe,pristi rok gabonova pauza.J.